Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Peritoneální tekutina je čirá, slámově zbarvená tekutina, která je vylučována buňkami pobřišnice (peritonea). Za normálních okolností je v peritoneální dutině přítomno několik mililitrů peritoneální tekutiny, která zvlhčuje povrch nástěnné pobřišnice i útrobní pobřišnice a umožňuje jim klouzat po sobě, protože trávicí trakt během trávicích procesů mění svůj tvar. Při některých onemocněních (např. při pravostranném srdeční selhání, jaterní cirhóze nebo zhoubném nádoru vaječníků) je množství peritoneální tekutiny zvýšené (ascites). Viz také pobřišnice (lat. peritoneum).

Peritoneální dialýza je léčebná metoda, při které jsou z organismu odstraňovány odpadní produkty metabolismu, které se v krvi hromadí při selhání ledvin. Peritoneální dialýza je jednou z metod náhrady funkce ledvin. V principu se jedná o dialýzu krve, přičemž jako dialyzační membrána je využívána pobřišnice (lat. peritoneum) – přirozená membrána uvnitř pacientova těla). Dialyzační tekutina je do břišní dutiny přiváděna trvale zavedeným peritoneálním katétrem. Viz také peritoneum, dialýza, katétr pro peritoneální dialýzu.

Peritoneální dutina neboli pobřišnicová dutina je uzavřený „prostor“ (zcela nepatrný, proto je uveden v závorkách), který se nachází mezi nástěnnou pobřišnicí a útrobní pobřišnicí a je vyplněn peritoneální tekutinou. Viz také pobřišnice (lat. peritoneum).

Peritoneální laváž je výplach pobřišnicové dutiny, který se používá: za účelem diagnostiky – např. zda nedošlo k vnitřnímu krvácení při tupém poranění břicha (třeba po autonehodě), k získání vzorku buněk pro cytologické vyšetření apod., za účelem léčby – např. chemoterapie zhoubných nádorů pobřišnice, léčba zánětu pobřišnice apod. Viz také pobřišnice (lat. peritoneum), laváž.

Peritoneální karcinomatóza je vzácně se vyskytující typ zhoubného nádoru, který postihuje pobřišnici. Peritoneální karcinomatóza nejčastěji vzniká, když se do pobřišnice rozšíří (metastazuje) zhoubný nádor, který původně vznikl v jiné části těla – např. kolorektální karcinom, karcinom ovaria apod. Existují rovněž velmi vzácné případy tzv. primární peritoneální karcinomatózy, která začíná v samotné pobřišnici. Tyto případy se obvykle vyskytují u žen, které mají vysoké riziko vzniku rakoviny vaječníků. Viz také pobřišnice (lat. peritoneum), karcinomatóza.

Peritoneální katétr je zkrácený název pro katétr pro peritoneální dialýzu. Viz také peritoneum, katétr.

Katétr pro peritoneální dialýzu neboli peritoneální katétr je tenká plastová trubička, kterou lékaři některým pacientům s chronickým onemocněním ledvin zavádějí do tzv. peritoneální dutiny (ta se nachází v oblasti břicha). Peritoneální katétr se používá k peritoneální dialýze. Viz také katétr, peritoneální dialýza.

Slzná tekutina zabraňuje vysychání oka a pomáhá likvidovat bakterie, odstraňovat cizí tělesa a čistit povrch oka. Slzná tekutina obsahuje také živiny. Tvoří se v slzných žlázách, které jsou součástí tzv. slzného aparátu. Viz také tělesná tekutina.

Komorová tekutina (lat. humor aquosus) slouží k udržování správného nitroočního tlaku. Tento tlak je potřebný k tomu, aby se oko nesmrštilo a aby si udržovalo téměř kulovitý tvar, který je nezbytný pro optimální vidění. Komorová tekutina je důležitá pro zásobování rohovky a čočky živinami: neustále se vytváří nová tekutina, která proudí ze zadní komory oční do přední komory oční a odtéká pryč prostřednictvím Schlemmova kanálu. Pokud odtok komorové tekutiny nefunguje správně, pak se tato tekutina hromadí a zvyšuje nitrooční tlak, což může časem vést k rozvoji zeleného zákalu (glaukomu).

Pleurální tekutina je tekutina, která se nachází mezi parietální pleurou a viscerální pleurou, tzn. v pleurální dutině. Za normálních okolností se v pleurální dutině nachází jen malé množství této tekutiny. Pleurální tekutina udržuje pohrudnici vlhkou a snižuje tření mezi oběma částmi pohrudnice při dýchání. Za normálních okolností vylučuje pohrudnice pleurální tekutinu rychlostí přibližně 0,01 ml na kg tělesné hmotnosti za hodinu, ale přibližně stejnou rychlostí je tato tekutina odstraňována pomocí lymfatického systému; v pleurální dutině zdravého člověka tak zůstává pouze 5–15 ml tekutiny, která pomáhá udržovat podtlak mezi parietální pleurou a viscerální pleurou. Pokud se v pleurální dutině nahromadí příliš velké množství pleurální tekutiny, hovoříme o pleurálním výpotku.